TT - Potrat

7. září 2013 v 8:58 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

K tématu týdne "Potrat" jsem se rozhodla ve zkratce převyprávět jeden životní příběh, po kterém zůstala nevyřčená výčitka, dosud trvající ztráta důvěry a strach. Tento příběh vyšel najevo po té, co jsem se své známé optala na to, proč se pořád svému příteli hlásí. Byla úzkostlivá. Jaká byla odpověď? To, abych jej až přijdu domu, nezaskočila. Jak nezaskočila? To, kdyby měl doma nějakou ženskou. Říká se "Co oči nevidí, srdce nebolí." Zlomené srdce bolí, nemusíte to z čeho máte strach vidět, stačí to cítit. Můžete odpustit, ale zapomenout? No ruku na srdce, kdo odpustil a zapomněl? Odpouštíme, jsme velkodušní, ale nezapomínáme. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

Potrat
EN/NATAS

Potratila důvěru v sebe, v svět a tebe,
jak asi přijmeš zprávu o otcovství?
V pod bříšku pocítila ševel nového žití,
těžké budou vteřiny a minuty bytí.
Veselou novinu chtěla Ti milý svěřit,
byls vším, v lásku tvoji přála si věřit.
Zem pod nohama prudce se zhoupla,
klíč zapadl v zámek domovních dveří.
"Lásko, jsem doma": v prostor houkla,
přišla mdloba, když v ložnici koukla.

Zatímco si sváděl boje o jinou ženu,
v očích té, která věřila, ztratil si cenu.
Podvedl si vše, o čem si dosud snila,
slova vinu z rukou již více nevymyla.
Ve zlomeném srdci zrodil se nápad,
odpustil si, přec chtěla se Ti pomstít,
s nejlepším přítelem začala chrápat.

Ublížil si a z té bolesti bylo Ti ublíženo,
zpět nevrátíš, co jednou bylo pokořeno.
Bez rodiny, bez domova a nyní i bez přítele,
byla zlomená, raněná a cítila se osaměle.
Vzpomněla si "Dnes by mu bylo osm".
Byla by to holčička nebo snad chlapeček?
Litovala, nepocítila v náruči života raneček.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama