Sklizeň

26. září 2013 v 6:23 | Eva Nováková/Natas |  Poesie


Sklizeň
EN/NATAS


Jedni by řekli, že jsme zralí
na pohlavek, facku či kopanec.
Ze strachu, obavy, bez zábran,
pocit studu byl nám odebrán.

Po krku jeden druhému šlape,
svědomí špatně se chápe.
Vědomí odpovědnosti se kalí,
odměny za to v bedra se valí.

Trestu určují si nehodní,
Ti jež bojovat jsou rozhodlí.
V lásce, míru a sebe kalu,
choulíme se za zdí domo valu.

Holé stěny zabránit nemohou,
abychom si nešlapali po nohou.
V kruhu rodinném již se nedrží,
to co je nám hanou, studem, zátěží.

Hrdopišně prsíme se na druhé,
osudy naše jak stíny jsou ponuré.
Ač připraveni nebo nikoliv
do sklizně musíme se zapojit.

Tehdá je nám hojně dáno,
ni to, co je přáno,
ale po zásluze nám náleží,
tíha skutků našich závaží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama