Červenec 2013

TT - "ANA" zpověď

25. července 2013 v 21:02 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

K tématu týdne "ANA blogy" jsem se rozhodla napsat zpovědní báseň. Jak by se asi zpovídala uvědomělá anorektička? Tuším nebo netuším? Dá se do psychiky takové slečny, dívky a ženy vcítit? Mám pocit, že se leda můžeme zamotat. Co cítí? Co si myslí? Co se jí honí hlavou? Co si říká, když se dívá na svůj odraz v zrcadle? Zhnusení! Odpor! Nechuť ze sebe samé! Co stojí za anorexií? Nespokojenost nebo nepřijetí sebe sama? Kde je ta hranice? Co dovádí mladé dívky k anorexii? Módní ikony? Výmluva nebo fakt? Nemyslím, že je to tak jednoduché, že za vším stojí půvaby vyretušovaných hereček, zpěvaček a modelek. I dnes jsou věci, které se neřeší - neventilují mimo kruh rodinný. Jaký je náš údiv, když se stane, jak mi říkáme "neštěstí", to nepoznáváme okolí, dušujeme se, že ten či ta byl tak slušný člověk, že bychom to do něj neřekli a ejhle je to venku … ale co?! Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

"ANA" zpověď
EN/NATAS

Nevidím vylezlých žeber pod kůží,
v síti módních ikon jsem zcela lapená,
nesnídám, nevečeřím, jsem zmatená,
lžu a předstírám, zrak se mi úží.

Věčným hladem zabíjím tuku nadbytek,
strádám pro krásu, ducha postrádám,
plížím se jako na porážku dobytek,
scestným představám se oddávám.

Padám k zemi, začalo mě tížit tělo,
z nedostatku výživy začat se chvělo.
Stydím se, samu sebe jsem odvrhla,
abych vše, co pojím, nazpět vyvrhla.

Zlobím se, stala se ze mne zombie,
neb život života je pouhá parodie.
Křičím, kopu, odmítám si pomoci,
fantasmagorie, plně máš mě v moci.

Zapomeň, nemám snů ani tužeb,
dost bylo poklonkování a služeb.
Na vlastní nebezpečí jsem hubená,
hrozí mi, že budu brzo studená.

TT - Ovocný sad

21. července 2013 v 18:36 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

Jistě Vám neuniklo, že téma týdne "Zakázané ovoce" beru s notnou dávkou humoru. Při psaní básní k tématu, jsem se musela smát, nešlo to potlačit a tak by mne velmi rmoutilo, kdyby má slova v rýmy složená, nevykouzlila smích či potutelný úsměv na Vaší tváři. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

Ovocný sad
EN/NATAS

Pomazaná od hlavy až k patě,
na kolenou slibuji svato svatě,
že ovoce leštím jako žádná jiná.
Přec uspokojit muže není dřina,
není-li žena k milování příliš líná.
Milostné záležitosti jsou mi svaté,
dělám to z večera, rána i o půl páté.
Kaji se, kaji, že častěji nejsem schopna,
sic doma bez tak stydne mi plotna.
S mateřskou péči o ovoce muže pečuji,
tobě ženo tuto moudrost zvěstuji.
Zakaž si k ovocné chloubě neprojevit úcty,
věř, že v loži projeví Ti nejedné pocty.
Zanedbaný sad přestává časem plodit,
divý nápad v hlavě muže může se zrodit.

TT - Leštění ovoce

21. července 2013 v 15:21 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

Již po druhé k tématu týdne "Zakázané ovoce", neboť zdrojů inspirace je mnoho. Co z toho vzejde toť otázka. Následující báseň věnuji všem "šťastně" zadaným mužům. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

Leštění ovoce
EN/NATAS

Přítel leštíval si pravidelně své ovoce,
nepřestal, ani když blížila se promoce.
Emoci prchavou leč slastnou pocítil,
ochablost v zápěstí s věkem vycítil.
Začal se rozhlížet po ovoci milovnici,
učinil z ní sběru plodu společnici.
Přebornicí záhy stala se v leštění,
přemíra šťáv chutí ženy přemění.
V domnění žíval, když ji v klíně míval,
že nevěrnému věrna bude, si sníval.
Dary, co se blyští, snažil se jí zavázat,
k ovoci, co s lety povadlo, přivázat.
Leč chtěla více, pyšně hrudi dmula,
z nerovného vztahu se chytře vyzula.
Zakázaným ovocem stala se mu záhy,
byl stár, jak seznal, přehouply se váhy.
Podpůrných pilulek rozhodl se užívat,
běda, mělo to vadu, začal se užírat.
K ženě, matce dětí vrátit se nemohl,
neb k rozvodu nevěrou si dopomohl.
Zakázané ovoce známo jest, uhnívá,
když muž v rozkroku zábrany nemívá.

TT - Zakázané ovoce a neb když se politik nechá chytit

17. července 2013 v 11:40 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

Mnohé dalo by se psát, jen kdyby u toho nestoupal tlak a v žilách se nevařilo toliko krve, což se občas přihodí i sebe více klidnému člověku, když je konfrontován s politikou naší malé země. Jsme v rozkvětu, vše bují, pupence se nadouvají vláhou, zalito máme dosti ku prospěchu či zlosti?! K radosti své, Vaší, hlásím, že ve věži nám straší. K tématu týdne se připojuji, výlevy osobních názorů podporuji. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

Zakázané ovoce a neb když se politik nechá chytit
EN/NATAS


Zakázané ovoce bledne ve stínu politiky panice,
mlask, facka sedla, až mu z toho otekla sanice.
Vyšší mluvou pokropiti ráčil všechny ve zdejší,
zrudl v líci, asi tak, když se opaříte vroucí vodou.
Kopal a ručičky rozhazoval kol matronského těla,
líce hořela, kárán byl za sociální prohřešky včerejší.
Ach běda, běda, byl jsem při činu dopaden - láteřil,
napínal se, na čela vyběhla mu ohavná žíla chtíče.
Osnoval, jak by z fiaska, pro sebe, co nejvíce vytěžil,
odvrátili se od něho, hrozili, pochopil, že je to v píče,
zavřeli jej mezi pracující lůzu a zahodili od cely klíče.


Vesuv a Pompeje

9. července 2013 v 10:58 | Eva Nováková/Natas |  Fotografie

Fotokoláž, kterou jsem si pro Vás připravila z cest, ukazuje malost člověka, na povrch vyplouvá patos pomyslného vrcholu, na kterém neoprávněné stojíme, hra s Darwinovou teorií. Stále sami sebe přesvědčujeme, že není nic, co bychom nedokázali a to i přesto, že se nám do cesty staví přírodní zákony, bereme je jako nepřízeň osudu, namísto holého faktu, že tudy cesta nevede. Je to jako postavit si dům v bývalém korytě řeky a myslet si, že až zaprší, řeka obteče stavení a vyhne se nám. Mnohem směšnější jsou snahy postavit se proti toku času a snažit se ošálit projevy stáří.

Vesus je spící sopka, ale stále činná. Kdysi dávno pod lávou a sopečným popelem z jejího jícnu uhynul nespočet lidí, vyspělá civilizace, která nebrala varovné signály vážně. Dnes se můžete procházet po rozvalinách toho města, Pompeje se jmenuje, jak krásně zní, dosud to město spí a už se neprobere. Něco z minulosti na Vás při procházení dosud stojích domů dýchne. Možná je to tou keramikou, sochami, freskami, světlem, které proniká škvírami nebo vzduchem nasyceným pylem květů, že se cítíte být nesví, možná Vás začne mrazit. Volání z dávné minulosti? Nepopsatelný pocit je ještě více umocněn stojíte-li na samotném vrcholu sopky. Výhled do okolí Vám Vesuv neposkytne, hledět smíte jen do jícnu. Ztuhlá láva a odlamující se kousky na ní sedí jako špunt. Jste si jisti, že hodnoty, které uznáváte, jsou správné? Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).


Slide Show IV. - obraz ZLO

7. července 2013 v 21:33 | Eva Nováková/Natas |  Malba

Spolupráce MBaction 2013

2. července 2013 v 19:21 | Eva Nováková/Natas |  Akce

Na prodejní pulty se v těchto dnech dostalo nové červencové číslo (4/2013) amerického magazínu Mountain bike action. MBaction je určen všem, kteří milují horská kola. Ani tentokráte redakce nevynechala závody "Kola pro život", dokonce nechyběla ani v Novém Městě na Moravě. Už teď snad mohu prozradit, že se chystá speciální číslo. Jistě bude, co číst. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).


Řím a Vatikán

2. července 2013 v 19:09 | Eva Nováková/Natas |  Fotografie

Koláž níže se nese v duchu metropole Řím, však se jen tak neříká, že "Všechny cesty vedou do Říma" a k Vatikánu, o kterém je známo, že je takovým "Státem ve státě". Nehledě na politické a náboženské tamní poměry je třeba uznat, že z obojího se tají dech a taková návštěva Vám může vzít slova z úst. Vodu byť všichni místní tvrdí, že je nezávadná, doporučuji kupovat balenou a nečepovat si ji na ulici z veřejného pítka. Vzhledem k mé tamější únavě a indispozicím jsem vydržela jak pochod, tak urputné teplo. Pozor je třeba dávat si na všudy přítomné lapky, kteří se soustředí na obsah Vašich batůžků a kabelek. Chvilka nepozornosti a z návštěvy kolosea se stane boj o Vaše doklady. Co bych v Římě nečekala a přesto se toho dočkala, byly mrtvé krysy na ulici. Vatikán je natolik samostatný, že má vlastní poštu, pohlednice, známky i poštovní schránky. Před vstupem se račte přiobléci, odhalená ramena a kolínka mají vstup zakázán. Nemusím dodávat, že podzemí Vatikánu je turistům zapovězeno. Zde na Vás dýchne skutečná moc církve, co si budeme nalhávat. Znavená jsem se loučila s Římem i Vatikánem. "Všude dobře, ale doma nejlépe." Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).