TT - Když se vrhá šipka

3. dubna 2013 v 14:20 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku
Šipky, ať už ty, kterými se trefujeme v terč či ty, co ukazují směru mají jedlo společné. Nejvýše se cení, když je zasažen střed terče, ona černá tečka čehosi, co nás má uspokojit, vyvolat pocit, že jsme něčeho dosáhli. Říkejme tomu jeden z mnoha rádoby vrcholů. Je otázkou, zda zmíněná cesta k vrcholu je tou správou. Můžeme jí projít pomocí šipek suchou nohou a jindy naopak na nás nezůstane niť suchá. Kdo určuje, jak a čím se smočíme. Řekla bych, že odpověď je prostá, jsme to my! Kdo jiný? Ať nás přesvědčují, chválí, lámou jak chtějí ve výsledku jsme to nakonec my sami, kdo rozhodne, jak se věci mají a mít budou. Potřásám zdravicí všem vrhačům šipek, neboť jste mi k pobavení, smíchu a inspiraci. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář).

Když se vrhá šipka
EN/NATAS


S napětím nasloucháš jásotu vedoucího pracovníka,
Yes, OK, na moment rozklíčoval pracovní postup,
excel tabulky jej mučí, proměnily se mu v žalářníka,
proti chápavému pohledu nadřízeného se otup.

Líce zahoří nadřízenému studem a kolektivní hanou,
v rukou ztrácí citu, ránou dává najevo své potupení,
lži a výmluvy stanou se z vlastních chyb úniku branou,
před podřízenými těžké je polknout zostuzení.

V nestřežené chvíli lísá se a všelijak touží se zalíbit,
s prvním slibem narušuje pořádky dávno zavedené,
vše, co vidí zaměstnavateli na očích, musí přislíbit,
kousky z přehnané snaživosti zdají se být povedené.

Stalo se tehdy, když na hlupáka sedlo pomyslné štěstí,
šipkou ukazovalo mu směru, kde se klanět a shýbat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama