TT - Politická deprese

8. března 2013 v 10:44 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku


K tématu týdne "Deprese" řadím báseň "Politická deprese". Za dávných časů trestalo se jinak. Ťaly se hlavy, lámalo se v kolech, věšelo, trhalo, za živa zakopávalo či shazovalo z mostu. Však i nejeden světec takto ze světa sešel. I tehdy padla ruka zákona na movitějšího měšťana, radního, knížete nejen lůza a žebrota se trestala, nutno dodat, že leckterý majetný a s kontakty dokázal se vykoupit, tak jako dnes. Ne nadarmo se říká, že spravedlnost je slepá. Dodávám, že jsou li ti, kteří mají být onou pomyslnou "rukou zákona a spravedlnosti" úplatní, pak spravedlnosti není, neboť neexistuje jeden metr. Jeden zákon nemá jednu definici, ale na desítky výkladů, co hlav běhá si světem. Vydávat rozhořčení lidí, kterým je utrhováno od úst a ocitají se na samé hraně žití za závist, je víc jak mrzké, ale také do morku kosti jde o ukázku lidského úpadku, bezcharakterního chování a o mravu ani nemluvě. Však rušíme již zrušených zákonů, kdo to kde viděl? Podáváme si rukou s kmotry a ne že ne. V poslanecké sněmovně se chrápe, pracuje jen tehdy, když si zvedají platů nebo se snaží ututlat, kam až všude sahají jejích prsty, kde jaký mají podíl. No, však víme kde. Snad se jim dobře spí, když druzí chcípají. Snad se krásné zdá, když na chudácích vymáhají poplatků, aby ze dna se vyškrábali. Přáli bychom jim platu a diet, pokud by vykonávali svoji práci pro lidi a nehrabali pod sebe. Může být hůř, říká se a ono také bude, dokud jak ovce budeme poslouchat "hlásné trouby". V zákulisí vidět je zcela jiný obraz, než z hlediště. Jsem upřímně zvědavá, kdo a kdy se mi opět pokusí utnout tipec. Příspěvky pište ZDE. (klikni na "zde", otevře se nové okno "Fair book", kam můžeš vepsat komentář)

Politická deprese
EN/NATAS

Depresivně vyhlíží slova vděku hlavě státu,
vládnoucí stav děkuje a pomalu se zalyká,
spoušť fotoaparátu novináři lačně cvakají,
modlí se k restituentům, dav hořce polyká.

Depresivně vystrkuje rohy voličů výsledek,
slovní souboje zvedají trávícího traktu,
zesměšňovaný lidový prezident je důsledek,
vyvolávající výhružnou vlnu emigrace.

Depresivně balí si občané navzájem ranečky,
leckdo vzdává se budoucího prezidenta,
opačný názor třeba je ze země vytlačit,
vlast ta bude mít nejednoho disidenta.

Depresivně národu předepsali antidepresiv,
pro koně dávku zapíjí sklenkou silné pálenky,
elektrošoky jedno z mnoha léčby progresiv,
červa vzdoru jednohlasně usnesli se vypálit.

Depresivně brání se lid nařízené léčbě šokem,
jsi li zdráv, pak vládnoucí nechápou vzdoru,
nakradené a z úplatku získané nám závidí,
nenávist za vlastní chyby nevidí v odporu.

Depresivně zmrzačení politici drží se postů,
moudří utíkají neb zbrojí proti národu zloději,
občane v zemi své si v pozici nechtěných hostů,
dřív z mostu shodili by lapku do proudu Vltavy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama