TT - Realita ranního vstávání

4. února 2013 v 12:17 | Eva Nováková/Natas |  "TT" tvoříme v okamžiku

Na téma tohoto týdne, kterým je "Realita" jsem se rozhodla podělit se s vámi o dnešní ranní zkušenost se vstáváním a dopravou. Malá dopravní nehoda tramvaje mi připomněla, že vše je o správném načasování, být ve správnou chvíli na správném místě. Nervat si vlasy, ale umět se pousmát a tak jsem se smála, směji se i teď. Příspěvky pište ZDE.

Realita ranního vstávání
EN/NATAS

Budík řinčí, poskakuje, na nervy mi hraje,
prosím Vás, kdo vymyslel ranní vstávání,
jazyk pálí, závratně otéká po opaření čaje,
peřina šustí, z pod deky slyším chrápání.

Ve spěchu navlékám si ponožky,
maskara zrádně utekla mi k čelu,
zakopávám o sousedů rohožky,
z posledních sil na metro melu.

Vběhnu do prvního vagónu a dveře se zavírají,
do nosu praští mě odér koně, ach to byla rána,
spolucestující na sedadlech pomalu skomírají,
světlo na konci tunelu záchranná je brána.

Musím ještě v tramvaj přestoupit,
vzorně stojím na pojízdných schodech,
muži v promaštěném svetru ustoupit,
bublina v kalhotách, v hýždích je oddech.

Nestíhám a tak na řidiče vozu číslo 11 mávám,
oslepl či snad dělá, že mě nevidí a dveří zavírá,
s čumákem na dveřích boj s časem vzdávám,
čísi pusa si mě na refýži posměšné dobírá.

Vozka tramvaje zastavuje a vybíhá,
volá dispečink, to aby si stěžoval,
před zraky fraška dopravní probíhá,
srážku s náklaďákem útrpně sděloval.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama