Vzpomínky na A-dam

24. ledna 2013 v 15:33 | Eva Nováková/Natas |  Poesie

Přes veškeré snahy okolí, jsou věci, které Vám nikdo nikdy nezoškliví ani nesebere, byť se o to přehnaně snaží. Čím dál tím častěji přemýšlím nad tím, kde se to v nás bere, co nás skutečně vnitřně … užírá. Netajím se tím, že mám boty toulavé. Mám svá oblíbená místa a mezi jedno z nich patří město Amsterodam. Můžete jej milovat, nebo na něj nahlížet skrz prsty. Amsterodam nejsou jen uličky červených luceren, volně dostupná marihuana, ale především je to místo, kde nejsou předsudky a přetvářka. To město žije ve dne i v noci, o vaše nosy perou se vůně květin, sýrů, dobrého jídla a pití. Dle libosti můžete zabloudit do muzea, galerií nebo kavárny, kde se tak jako dříve scházejí umělci. Loni jsem jednoho ze svých holandských přátel šokovala, měl plán, já též, neslučovaly se. Byl překvapen, chtěl mi dělat průvodce, namísto toho jsem jej provedla já. Bylo mi nepopsatelně blaze. O tomto městě bych mohla psát mnohé, přesto by to bylo vyprávění strohé. Příspěvky pište ZDE.

Vzpomínky na A-dam
EN/Natas

Uličky A-dam jsou dobře známy,
hlavní nádraží skřípěním vítá,
z výkladních skříní hledí vnadné dámy,
můj domove, v srdci jsem sytá.

Zvonění zvonku, pískot brzd probouzí mysl,
se smíchem uhýbám záplavě kol,
život v tvé náruči dává mi smysl,
slyším, jak šeptáš "Zvol si mne, zvol."

Nasedám v loď a projíždím grachty,
houpavý rytmus cítit je v těle,
na zádi leží shrnuté plachty,
vpřed hlavní tepnou postupuji směle.

Vůně cibulek a soli v nosní dírku proniká,
barevná záplata překrývá šeď,
stěží holubímu trusu na Dam uniká,
milá turistko, mne si jen hleď.

Pouliční umělci v chodník malují,
zvonek tramvaje řinčí na všechny strany,
živé sochy z placu se vzdalují,
spěchej, než zavřou se muzea brány.

Kolem Rijks muzea našlapuji tiše,
bruska hraje melodii tesknivou,
historii umění zde sám mistr píše,
drahé kameny nečiňte ji marnivou.

Pozdní odpoledne k čaji vybízí,
dostaveníčko s vlámským umělcem,
Vincent moučníkem se podbízí,
tváře zahoří a zalijí se rumělcem.

Pohledem shůry den se končí,
v západu slunce slza kane,
mé srdce s A-dam teskně se loučí,
studený vánek v tvář vane.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama